Je téměř v každé české domácnosti!

Televize!

Ano, je téměř v každé domácnosti a je jedním z indikátorů majetnosti rodiny. O tom, zda je spíše pozitivním členem domácnosti nebo spíše zkázou rodinné pohody, bychom mohli diskutovat dlouho. Ale moralizovat o televizi není mým cílem. Chci se na televizi podívat jako na úžasný vynález, který zcela proměnil svět. A o tom, zda je to pravda, se skutečně dohadovat nemusíme …

Kdo vymyslel první televizor

První televize, která přišla na svět, nebyla digitální, ale mechanická. A vlastně nemá se současným televizorem příliš společného. Na vzniku mechanické televize se podílelo mnoho mozků na přelomu 19. a 20. století. První, v praxi použitelný, systém byl vyvinut a dán k dispozici v roce 1856. Zasloužil se o to Giovanni Caselli. Systém fungoval na telegrafických drátech. Když v roce 1873 Willoughby Smith objevil fotokonduktivitu prvku selenia, mechanické systémy pokročily skokem dopředu. Ovšem základním objevem byl patent německého studenta Nipkowa, tkz. Nipkowův disk, v roce 1884. Tento disk se utáčel a umožňoval snímat napříč dírami v něm spirálovitě umístěných linku obrázku.

John Logie Baird

 

Skotský vynálezce Baird spojil předchozí vynálezy do jeho prototypu video systému. Využil právě Nipkowův disk. V roce 1925, v březnu, Baird provedl první demonstraci televizí přenášených hýbajících se siluet. Využil k tomu hýbající se a mluvicí loutku. Ale za historicky první televizní demonstraci je považován přenost obrazu hýbající se lidské tváře rádiem. Bylo to právě před 90. lety, 26. ledna 1926. Této cti se dostalo jeho obchodní partnerce Daisy Elizabeth Gandy. Baird použil Nipkowův disk jako pro skenování obrazu, tak pro jeho zobrazení. Jasné světlo svítilo napříč otáčejícím se Nipkowovým diskem doplněném čočkami. Světelný bod klouzal po Daisino hlavě. Fotoelektrické tuby detektovaly světlo, které se od Daisy odráželo a selenium v tubách obsažené je měnilo na elektrický signál. Ten byl následně posílán AM rádiovými vlnami do přijímací jednotky s neonovým světlem, umístěným za druhým Nipkowovým diskem. Jak se tento druhý disk otáčel v souladu s prvním, jedna skenovaná linka obrazu byla reprodukována. Baird použil disk se 30 dírami, tudíž výsledný obraz měl pouze 30 skenovaných linek, právě tak akorát, abychom rozpoznali lidskou tvář.

Asi tomu v té době Baird příliš nevěřil, že jednou budou televize všude! V domácnostech, v barech a vedle popelnic také. Lidé je milují a hledají dnes vždy ten nejlepší model. Občas i za cenu zadlužení se u institucí jako Ferratum bank. Takže pozor! I televizi je třeba užívat s mírou a s vědomím, kolik práce bylo odvedeno, abychom si dnes mohli pustit večerní zprávy!

(Visited 102 times, 1 visits today)